Wicca
Neopohanské hnutí založené Geraldem Gardnerem v polovině 20. století. Hnutí se považuje (někdy více, někdy méně) za následovníka magicko-filozofických tradic předkřesťanských národů snad sahajících až k pradávným Keltům. Ve filozofické rovině se týká ctění pravidla „čiň cokoliv, pokud to neškodí druhému“ a pravidla „vše se ti třikrát vrátí“. Duchovní a magický aspekt Wiccy tkví v uctívání pohanských(předkřesťanských) archetypů(bohů, někdy hrdinů) a magické práci s nimi. Magie je ve Wicce zastoupena mnoha směry a neklade překážky v jakékoliv(pozitivní) magické práci. K tradici Wicca se dnes hlásí mnoho podtradic a jiných filozoficko-magických útvarů. V mnohém se liší. Za příklad uveďme Gardneriánskou tradici, Alexadrovskou tradici, Saskou wiccu…
Bohové
Wicca je ve svém náboženském aspektu polyteistická, uctívá mnoho bohů, potažmo archetypů. Krom bohů zcela všedních věcí (vody, lesa) vyzdvihuje dva hlavní - Rohatého boha a bohyni Matku. Jsou jim dávána různá jména, ta ale v principu představují stejné božstvo. Bohyně Matka (Luna-měsíc-ženská síla) se mnohdy zobrazuje v trojné podobě, tedy jako panna, matka a babice. Rohatý bůh (Slunce-mužská síla) se na rozdíl od ní musí každý rok narodit (jaro), stárnout a zemřít (podzim).
Wiccanská magie
V magii se vychází pouze ze základních pravidel, tedy: „čiň cokoliv, pokud to neškodí druhému,“ a „vše se ti třikrát vrátí“. Magické práci mohou přihlížet i evokovaná nebo invokovaná božstva, případně při ní pomáhat.
Historie
Jak jsem naznačil na začátku, Wicca do jisté míry vychází z předkřesťanských tradic. Po příchodu křesťanství na kontinent byla stará náboženství převážně vytlačena a uchovala se spíše na venkově kam oko církve nedohlédlo. Odtud tedy slovo pohan-z latiny pagan-vesničan. Postupem let ale církevní tlak sílil a poslední ohniska odporu se uchovala v podobě tzv. lidového čarodějnictví(tedy známé upalované čarodějnice). V zájmu vlastního přežití se snažily uchovat si totální utajení, a tak se sdružovaly do menších skupin- tzv. covenů (slovo „coven“ v literatuře většinou chybně překládáno jako „sabat“). Na jeden takový coven prý narazil i samotný Gardner, byl zasvěcen a nakonec založil coven vlastní. Wicca (staroanglicky výraz pro čarodějníka) se začala šířit po světě a dnes má již miliony příznivců, ať se jedná o zasvěcené nebo nezasvěcené(eklektické) nepohanské Wiccany.
Viz. Další zdroje:/ Web:/ [1] [2]
Knihy: Keltská přírodní magie(Cunningham) Keltské mýty a magie(McCoyová) Velká učebnice čarodějnictví a magie(Raymond Buckland) Čarodějství dnes(Stewart Farrar) Wicca: První zasvěcení(Jakub Achrer)
